Opava ve 14. století

Opava 14. století je spojována s postavou Mikuláše II. Tomu bylo králem Janem uděleno Opavsko coby dědičné léno, spolu s Opavskem obdržel Mikuláš II. i titul kníže opavský. Mikuláš II. pak v roce 1318 potvrdil všem stavům knížectví opavského stejná práva a privilegia, jakých v té době bylo užíváno v markrabství moravském. V roce 1336 přijal Mikuláš II. knížectví ratibořské od krále Jana, toto se ale nevztahovalo na Kozlí a Hlivice. V roce 1325 byla opavská městská privilegia Mikulášem II. rozšířena, dále v roce 1327 rozšířil privilegia opavským kupcům a v roce 1333 zřídil při špitálu kapli pro trhovce12. Toto ještě více upevnilo postavení Opavy, coby významného centra obchodu.
Ve 13. století byla do Opavy umístěna královská mincovna, ale vlastní měnu tzv. opavský haléř byl Opavanům povolen razit až v roce 1433, a to knížaty Václavem, Mikulášem, Vilémem a Arnoštem. Na začátku 15. století se v Opavě usídlil knížecí dvůr na nově vybudovaném zámku. V souvislosti s husitskými válkami byla Opava v čele s knížetem Přemkem na straně husitských nepřátel. V období husitských válek stihl Opavu rozsáhlý požár, který zničil skoro celé město. Požár byl přírodní katastrofou, válka se ale podepsala na opavském okolí, a to jak válka husitská, tak válka česko-uherská.13
Všichni čeští panovníci mezi léty 1460 –1610 potvrdili Opavě všechna její
privilegia a mnohdy přidali další. To mělo za následek rychlou regeneraci města po válkách a přírodních katastrofách.