Opavský kongres (Troppauer Fürstenkongress, Opavský knížecí kongres) patří mezi kongresy monarchů z první třetiny 19. století. Konal se od 20. října do 20. prosince 1820 v Opavě. Popudem k jeho uspořádání byl revoluční vývoj v Neapoli v červenci toho roku.
Kníže Klemens Wenzel von Metternich pozval zástupce pěti evropských velmocí, aby se společně poradili o dalším politickém postupu. Za Rakousko, Rusko a Prusko se zúčastnili monarchové, korunní princové a diplomaté, zatímco Velkou Británii a Francii na jednání zastupovali jejich vyslanci.
Car Alexandr I.
stejně jako císař František
byli přítomni osobně, Prusko zastupoval korunní princ Bedřich Vilém.
Panovníci byli doprovázeni svými ministry zahraničí Ioannidem Kapodistriasem, Metternichem a Karlem Augustem von Hardenbergem.
Metternich se pokoušel přimět státy na základě uzavřené Svaté aliance k dohodě na intervencích v těch zemích, které byly ohroženy revolucí. Kromě Království obojí Sicílie šlo také o intervence ve Španělsku a v Portugalsku, kde byla díky republikánským myšlenkám po napoleonských válkách zpochybňována další existence monarchie.
19. listopadu podepsali panovníci Rakouska, Ruska a Pruska protokol, kterým byla potvrzena Metternichova linie zásahu zvenčí v případech počínajících revolucí s cílem jejich potlačení a tím zachování statu quo z roku 1815. Velká Británie proti této dohodě protestovala.
20. prosince byl kongres ukončen bez přesné shody v otázce intervence v Království obojí Sicílie. Bylo však dohodnuto pokračování kongresu v Lublani 26. ledna 1821, kde měly být vyjasněny poslední detaily.
Protokol určující právo velmocí na intervenci, podepsaný na Opavském kongresu (19. 11. 1820)
Spojenecké vlády, které se shromáždily v Opavě, aby zrale uvážily nebezpečí, jimž je nyní Evropa vystavena v důsledku revolucí, které v důsledku trestuhodného opomenutí všech povinností vypukly v několika státech, chtějíce za okolností tak vážných sáhnout k použití zákonitých a blahodárných zásad, na nichž je založeno jejich spojenectví, chtějíce také dodržovat práva posvěcená smlouvami a uchránit své národy a Evropu od zločinné nákazy a jejích politováníhodných důsledků. Toužíce konečně po zabezpečení šťastného a mírumilovného rozvoje civilizace, vlády spravedlnosti a zákonů pod záštitou křesťanské morálky, pořádku a osvícené starostlivosti, řečené vlády, když v pamětních spisech o svých konferencích z 23. října, 29. října a 7. listopadu shrnuly své názory na otázky, týkající se jejich zájmů, dohodly se, že stanoví smluvně v tomto předběžném protokolu zásady aktu, na základě kterého si přiznají právo a povinnost usnést se definitivně o opatřeních, která jsou v jejich moci, aby předešly rozšíření zla, jímž je ohrožena společnost, a aby přinesly lék tam, kde již působí a kde jej mohou spojené mocnosti postihnout.
V důsledku toho podepsali zmocněnci Rakouska, Pruska a Ruska v přítomnosti svých panovníků následující body:
Zásady:
1. Státy, které jsou součástí evropské aliance, jejichž forma vnitřní vlády bude změněna v důsledku povstání, čímž budou ohroženy další státy, přestávají tím být součástí zmíněné aliance a budou z ní vyloučeny až do té doby, kdy jejich postavení bude poskytovat záruky zákonitého pořádku a stability.
2. Spojené mocnosti se neomezí na to, že vyhlásí jejich vyloučení; nýbrž věrny zásadám, které vyhlásily, a vážnosti, kterou chovají ke každé zákonité vládě, jakož i každému činu, který vyvěrá ze svobodné vůle, se zavazují, že odmítnou uznat všechny změny, ke kterým došlo nezákonným způsobem.
3. Když státy, v nichž dojde k podobným proměnám, se v důsledku svého sousedství stanou otevřeným nebezpečím a spojené mocnosti budou moci vůči nim rozvinout účinnou a blahodárnou akci, použijí, aby je přivedly zpět do lůna aliance, nejdříve přátelské zákroky, na druhém místě donucovací sílu, jestliže by její použití bylo nezbytné.
Jejich aplikace:
4. Království obojí Sicílie prošlo jednou z proměn, shora charakterizovaných, a protože použití opatření vůči řečenému království, označených v předchozím odstavci, je zároveň nejvýš potřebné a možné, spojené mocnosti stanoví, že tato opatření budou provedena s nezměnitelným záměrem respektovat politickou existenci a nedotknutelnost řečeného království a s jediným cílem vrátit svobodu králi a národu, uvést královskou moc do takového postavení, aby v Království obojí Sicílie mohla sama zavést takový pořádek, jaký by mohla udržet z vlastních sil a bez podpory zahraniční moci a zabezpečit se před každým novým revolučním otřesem a zajistit svému národu klid a štěstí.
5. Ať už spojené mocnosti dosáhnou stanoveného cíle přátelskými zákroky, nebo ho budou nuceny dosáhnout s použitím vojenských sil, je dohodnuto, že výsledek jejich společného úsilí bude moci Království obojí Sicílie a Evropě zajistit dočasnou přítomnost okupační armády v neapolském státě. V případě přátelského narovnání by tato záruka bezpečnosti byla poskytnuta králi, kdyby ji po mocnostech žádal. V každém případě by vojenskou okupaci uskutečnila rakouská armáda jménem mocností, které sjednaly tento akt, i těch, které se k němu připojí.
6. Aby uskutečnily všechna tato opatření, budou spojené mocnosti jmenovat zvláštní zmocněnce, kteří budou vybaveni společnými instrukcemi a kteří pod předsednictvím rakouského zmocněnce uspořádají konferenci, která bude pověřena veškerým jednáním a transakcemi, ke kterým by mohlo dojít mezi řečenými mocnostmi a J. V. králem sicilským.
7. Na tomto základě budou pokračovat práce opavského shromáždění, až se vlády doví o výsledcích zákroků u J. V. krále sicilského a až vláda v Tuilleriích a vláda svatojakubského dvora ohlásí své rozhodnutí vzhledem k tomuto předběžnému protokolu.
Tento protokol bude proto sdělen těmto vládám se všemi vysvětleními a sděleními, pokud jich bude zapotřebí.
Stalo se a podepsáno v Opavě 19. listopadu 1820.
Metternich – Hardenberg – Nesselrode – Bernstorff – Capodistrias
Dodatek k protokolu z 19. listopadu 1820:
Ve shodě se zásadami, stanovenými v předběžném protokolu z dnešního dne, a aby se přikročilo k aplikaci těchto zásad v neapolských záležitostech, vlády, které podepsaly protokol, se dohodly:
1. Poslat J. V. králi sicilskému pozvání, jehož text je připojen k tomuto protokolu.
2. Doprovodit tento dopis instrukcí, rovněž přiloženou, která bude poslána vyslancům dvora rakouského, pruského a ruského v Neapoli.
Když se vlády dohodly na tomto zákroku, měly na mysli:
1. nezanedbat žádný prostředek, který mají ve své moci, aby zcela a úplně osvobodily J. V. sicilského krále;
2. nabídnout národu ve vznešené osobě jeho zákonného vladaře zprostředkovatele, který po politováníhodných důsledcích událostí z 2. července může jediný smířit obnovení pořádku v Království obojí Sicílie s klidem ostatní Itálie a Evropy.
Podle výsledku tohoto zákroku si mocnosti vyhrazují, že se s konečnou platností dohodnou na opatřeních, která uplatní k vykonání plánu, jehož zásady byly sepsány v předběžném protokolu.
Páni vyslanci Francie a Velké Británie budou vyzváni, aby předložili svým vládám obsah tohoto protokolu a přání rakouského a pruského dvora, aby se Francie a Velká Británie s nimi spojily k přátelským zákrokům, ve stejném smyslu určeným J. V. králi sicilskému.
Mimoto bylo dohodnuto, že o tomto zákroku budou informovány dvory v Římě, Turíně a Toskáně, poněvadž jsou zvláště zainteresovány v neapolských záležitostech.
Stalo se a podepsáno v Opavě 19. listopadu 1820.
Mettternich – Hardenberg – Bernstorff – Nesselrode – Capodistrias
ÓÓÓ 